Červená řepa a její blahodárné účinky

Červená řepa je velmi zdravá plodina, která má svůj původ pravděpodobně v rozsáhlých oblastech od Přední Indie směrem k západoevropské straně Středozemního moře, kde rostla planě. Pro svoji charakteristickou chuť a také výrazné léčebné účinky byla kultivována a pěstována už za dob starých Římanů, zajímavé ale je, že ti konzumovali převážně její listy, chuť jejích kořenů si oblíbili před více než 2 tisíci lety staří Řekové. V Evropě se pěstování červené řepy rozšířilo v polovině 17. století.

Tato zelenina je vysoce zásaditá, a proto dokáže bojovat nejen s viry a bakteriemi, ale také s rozšířenými mykózami. V posledních letech se také často hovoří o pozitivních účincích červené řepy v souvislosti s prevencí vzniku nádorových onemocnění. Vedle syrové či tepelně upravené bulvy se doporučuje pít i její šťávu. Buď ji koupíme v obchodě nebo si ji můžeme sami odšťavnit. Pro vylepšení k ní třeba přidáme i mrkev. Sladká chuť nás jistě potěší. Řepa je kvalitním zdrojem kyseliny listové, selenu, vitaminu C a také draslíku, který je tělu velmi prospěšný svou schopností udržovat normální krevní tlak, upravit srdeční činnost a napomoci správné činnosti nervové soustavy. Červená řepa obsahuje i křemík, který dodává sílu našim kostem, cévám a kůži. Obsažené výrazné barvivo (betacyanin) je důležitým přírodním antioxidantem. K mnoha dalším pozitivním účinkům této dostupné a poměrně levné zeleniny patří jistě i její podpora peristaltiky střev, činnosti žaludku a žlučníku, významná pomoc při alergiích, výrazné posilování imunity či zajišťování duševní pohody. Sice v posledních letech obliba červené řepy stoupá, její kvalita není stále doceněna. Přitom je to škoda. Mnoho lidí se již totiž přesvědčilo, jaký životabudič především v náročném zimním období (kdy nemáme takové možnosti výběru) může tato celkem nenápadná zelenina představovat. Vysévá se od poloviny dubna až do konce května, důležité je, aby nepřemrzla a byla dostatečně zavlažována. Červenou řepu sklízíme od konce léta až do podzimu, než přijdou první mrazivé noci.

Příznivé účinky na naše zdraví

• urychluje a zkvalitňuje zotavování pacientů, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu.
• zlepšuje činnost jater, ledvin, žlučníku a žaludku
• napomáhá tvorbě a růstu buněk, regeneruje buněčná jádra
• zvyšuje imunitu a funguje jako profylaxe proti celé řadě onemocnění, jako je například nachlazení nebo chřipka

• je vhodná při problémech s houbovými, plísňovými a kvasinkovými nemocemi
• pozitivně působí na nervový systém a vyživuje nervy
• reguluje hladinu cukru v krvi
• zkvalitňuje spánek
• antimalarické a antirevmatické účinky, vliv na zlepšení průběhu alergií a pozitivní účinky na zrak

Široká míra využití

V kuchyni se dá červená řepa využít mnoha různými způsoby než jen jako naložená ve sladkokyselém nálevu. Ze syrové můžeme připravit saláty (výborná je kombinace tenkých plátků řepy s mozzarellou a olivovým olejem) i pomazánky, skvěle se hodí do polévek, dobré je zapéct ji s parmezánem, uvařit si z ní rizoto nebo upéct nasládlé chipsy. Mimo již zmiňované šťávy je možné v kuchyni čarovat i se sušenou a rozemletou bulvou, která poslouží jako skvělé přírodní barvivo, jehož kouzlu propadnou hlavně děti, ale i dospělí můžou prášek užívat jako výbornou prevenci pro zdraví.

Co se týče malých dětí a řepy, je třeba dát si pozor na dusičnany v řepě obsažené, proto se její konzumace doporučuje až od dvou let věku. Dříve jen po lžičkách a opatrně.

Tip na vaření vcelku:

Neoloupané celé bulvy se vaří dlouho – hodinu až hodinu a půl, aby skutečně změkly. Vkládáme je do vroucí osolené vody, důležité je hlídat, aby byly stále celé ponořené (proto doléváme) a nepropichovat je dříve, zbytečně bychom tak přišli o ceněnou šťávu. Pokud nevaříme řepu do koláče, můžeme do vody přidat i koření, např. bobkový list, někdy kmín, vhodný je ale třeba i fenykl nebo anýz.