Česnek a jeho léčivá síla

V předchozím článku jsme se zmínili o léčivé síle česneku. Nyní bychom se na něj zaměřili a řekli o si něm více. Odhaduje se, že česnek jako potravina, lék a koření se využívá již více než čtyři tisíce let. Podle Římanů podněcoval bojovnost a vtip. Ve starém Řecku a Římě se česnek rovněž doporučoval proti hadům a štírům, podával se astmatikům, připravovalo se z něj kloktadlo a lék na zmírnění bolestí uší a zubů.

Česnek kuchyňský (Allium sativum), který zřejmě pochází ze Střední Asie, je bylina vysoká 25 až 50 cm. Jeho cibule se skládá z mnoha plných cibulek (stroužků). Cibule česneku se užívá jako zelenina i koření. Česnek obsahuje bílkoviny, cukry, vitaminy C a skupiny B, v jeho listech se nachází karoten. Z minerálů byly v česneku zjištěny draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo, mangan, zinek, jod a měď.  Je zdrojem flavonoidů, které uvolňují cévní spasmy, snižují krevní tlak a podporují vylučování cholesterolu. Tyto sloučeniny dále vážou kancerogenní nitrosaminy a aflatoxiny. U myší podávání flavonoidů z česneku výrazně snížilo riziko nádoru tlustého střeva.

Česnek patří mezi velice účinné koření, měli bychom jej ale používat opatrně, protože u některých z nás může dráždit žaludek. Je vhodné proto jej podávat vmíchaný do másla nebo oleje, které ochrání žaludeční sliznici. Česnek může být součástí různých pomazánek. Zpestříme jím také chuť polévek, omáček, masa, zeleniny, ale i pikantních moučníků. Česnek je charakteristický svou zvláštní chutí a vůní. Tu způsobuje silice, která obsahuje síru a má antiseptické vlastnosti. Nejúčinnější látkou v silici je allicin. Ten vzniká až při mechanickém poškození buněk česneku. Při tom se uvolňuje enzym, za jehož působení se přeměňuje neaktivní sloučenina alliin na allicin.

Allicin účinně působí na celou škálu různých bakterií, virů, kvasinek a plísní, ale jeho nevýhodou je, že není stálý a rychle se rozpadá. Tělo jej během šesti až osmi hodin vyloučí. Pokud využíváme česnek jako koření, ideálně jej do pokrmů přidáváme až nakonec v čerstvém stavu nebo těsně před koncem varu. Ovšem i tepelně upravený česnek má pozitivní vliv na lidské zdraví, ale jeho antiseptické vlastnosti jsou ve srovnání s čerstvými stroužky minimální. K léčbě by se měl česnek užívat v menších dávkách, ale často, například každé dvě hodiny. Česnek posiluje imunitní reakci organismu, zvyšuje tvorbu T-lymfocytů. Jeho požívání potlačuje kvasné a hnilobné procesy ve střevech, jeho žvýkání posiluje dásně, tlumí jejich zánětlivost a krvácivost a snižuje nebezpečí zubního kazu.

Česnek úspěšně ničí škodlivé mikroorganismy. Může pomoci při léčbě chřipky nebo nachlazení,

bude prospěšný u respiračních onemocnění, průjmů, angín a zánětů středního ucha. Česnek rovněž

mírní infekci způsobenou kvasinkou Candida albicans. Je aktivní proti střevním parazitům, účinkuje

zejména proti roupům u dětí. Má antioxidační účinky, působí proti zhoubným volným radikálům, a tak příznivě ovlivňuje srdečně cévní nemoci a preventivně brání vzniku nádorů. Při jeho pravidelné konzumaci se snižuje hladina triglyceridů a cholesterolu v krvi, je tedy dobrou prevencí proti ateroskleróze. Lidové léčitelství jej doporučuje i na snížení krevního tlaku. Česnek rozpouští usazeniny v cévách. Sirnatá sloučenina ajoen působí proti nadměrné srážlivosti krve a zabraňuje

krevním destičkám ve shlukování.

Česnek snižuje vysokou hladinu cukru v krvi a podporuje produkci glykogenu v játrech. Podporuje vylučování jedovatého olova z těla. Po jeho užívání se snížily bolesti v kloubech u pacientů s artritidou. Vzhledem k tomu, že může působit dráždivě na trávicí soustavu, neměly by jej malé děti konzumovat vůbec, větší zpočátku jen v malém množství. Opatrně by měly česnekem kořenit i těhotné a kojící ženy. Nedoporučuje se také osobám trpícím hypoglykemií. Pokud chceme česnek podávat jako lék na snížení cholesterolu, je třeba začít velmi opatrně s malými dávkami a současně využívat i jiné prostředky ke snížení hladiny cholesterolu, například lecitin nebo rybí tuk.