Nechte se okouzlit a navštivte s námi Mariánské Lázně

Věděli jste, že…

Půvab a jedinečná atmosféra města Mariánské Lázně vám v kombinaci s léčivými prameny a bohatým kulturním programem dodají ztracenou energii. Přesvědčte se na vlastní kůži.

Prohlásil Jaroslav Seifert, český básník, spisovatel, novinář a překladatel, který zde pobýval často na léčení. „Po cestách a cestičkách těchto jedinečných lázní nechodil sice od těch dob větší básník, než byl Goethe, ale troufám si tvrdit, že tu určitě chodila ještě hezčí děvčata, než byla jeho Ulrika Levetzowová. Nuže tyto okolnosti, a ještě ke všemu přemnoho jiných dodávají mi odvahu, abych prohlásil, že Mariánské Lázně jsou nejkrásnější ze všech u nás a jedny z nejpůvabnějších na světě…“.

Z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst jsou nejmladší. Od roku 2021 jsou na seznamu Světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy. Pečlivě upravené parky, nádherná architektura, a krása okolní přírody z nich dělají uznávané kulturní a společenské centrum. Představíme vám nejznámější místa, která byste si při své návštěvě neměli nechat ujít.

Co musíte vidět v Mariánských Lázních

Zpívající fontána patří k dominantám města. Hraje denně od 7 do 19 každou lichou hodinu, ve 21 a 22 hodin včetně projekce s barevným osvětlením.
Hlavní kolonáda je nejdelší kolonádou v ČR. Nezapomeňte si vzít pohárek, zdejší léčivý pramen vám nalije novou krev do žil.
Rozhledna Hamelika je 20 m vysoká a má 100 schodů. Pokud ji zdoláte, naskytne se vám úžasný výhled do okolí.
Máte rádi památky, ale není ve vašich silách cestovat po celé republice? Navštivte Park Boheminium a uvidíte více než 70 dokonalých miniatur významných stavebních a technických památek z celé České republiky. Karlštejn, Hlubokou, zámek Červená Lhota, Lednici a mnoho dalších.
Městské muzeum je umístěno v nejstarším dochovaném domě historické části města. V roce 1823 v něm bydlel Johann Wolfgang Goethe. Expozici doplňuje geologický park na ploše téměř 10 ha, umístěný v blízkosti budovy.

Státní zámek Kynžvart – zámek plný pokladů

Dlouhou cestu z kempu nebudete mít ani k tomuto cíli. A stojí to za to. Návštěva zámku Kynžvart bude pro vás opravdovým zážitkem, neboť v jeho expozici najdete nejednu zajímavost. Například v rámci prohlídky jmenující se „Zámecké interiéry“ uvidíte ve velké jídelně nástolník, který je největším svého druhu v ČR. V Richardově knihovně zase budete mít možnost spatřit až 24 tisíc knih a v pánském salonku si budete moci prohlédnout mimořádně velký kulečník. Čištění kulečníku prý zabralo až čtyři hodiny. Mimochodem, v kynžvartských sbírkách je také slonovinová koule, se kterou v roce 1833 hráli pool ruský car Mikuláš I. s rakouským císařem Františkem I. Další velmi zajímavou expozicí na zámku jsou dvě mumie. Ty uvidíte v rámci prohlídkového okruhu „Muzeum a kabinet kuriozit“. Ostatně těch kuriozit je tam více. Například kůže hada dlouhá 5 metrů, jež byla vánočním dárkem pro kněžnu Paulínu či modlitební kniha, která byla útěchou Marie Antoinetty před popravou.

Mariánské Lázně

Výstavní lázeňské domy, více než stovka minerálních pramenů, několik kolonád v čele s litinovou novobarokní kolonádou z konce 19. století, divadlo, Městské muzeum, památníky a pomníky, rozhledna Hamelika, zpívající fontána a solná jeskyně – to všechno jsou Mariánské Lázně.

Město proslulé svými parky a zahradami si v minulosti kromě velkých umělců zamilovali i představitelé světové šlechty. Patřil mezi ně i jeden z nejmocnějších mužů někdejšího světa, britský panovník Eduard VII. Mariánské Lázně si stále zachovaly kouzlo starých časů a péči na nejvyšší úrovni si zde můžete dopřát dodnes. Mariánské Lázně jsou druhými největšími českými lázněmi. Byly založeny počátkem 19. století v údolí, kde vyvěrá mnoho výborných léčivých pramenů – přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100.

Území současných lázní patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé, jehož opat K. K. Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J. J. Nehra počátkem 19. století výstavbu prvních lázní. Na základě velkolepého projektu architekta V. Skalníka byly provedeny terénní úpravy a založeny parky, které jsou dnes vedle množství pramenů nejcharakterističtějším znakem města. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20. století již patřily mezi nejvýznamnější evropská střediska. Toto světově proslulé lázeňské středisko je vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána, která má každou lichou hodinu hudební produkci doplněnou ve 21.00 a 22.00 hodin scénickým osvětlením. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův. Vyvěrající plyny a ložiska slatiny se používají na léčení onemocnění močových cest a ledvin, dýchacího a pohybového ústrojí a nervových chorob.

Lázeňské pavilony jsou převážně klasicistního a novorenesančního slohu, většina domů lázeňské čtvrti nese prvky secese. V sousedství kolonády stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, na západě, za Hlavní třídou pak pravoslavný ruský kostel sv. Vladimíra a anglikánský kostel.

POJEĎTE SE SAMI PŘESVĚDČIT