Vitamín C a jeho typický český zdroj, který všichni známe

Kde brali naši moudří předkové vitamín C v zimě a na jaře, když se k nám ještě nedovážely citrusy, neznali jsme zde pomeranče, mandarinky ani grepy? Možná budeme překvapeni, ale ještě před několika desítkami let bylo kysané zelí vedle brambor jedním z nejdůležitějších zdrojů vitamínu C ve střední a východní Evropě v zimních a jarních měsících. Obsah vitamínu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém. Proto se kysané zelí konzumovalo jako ochrana před nedostatkem vitamínu C. Zvláště námořníci a cestovatelé používali kysané zelí jako ochranu před kurdějemi, které byly obávanou nemocí vzniklou z nedostatku vitamínů.

Způsob přípravy a uchování kysaného zelí znali již staří Římané, Slované jej pak převzali od Tatarů a kysání zelí se postupně šířilo Evropou. Při kvašení zelí vzniká kyselina mléčná, která je nejenom chuťově dobrá, ale také zdravá. Kysané zelí navíc působí proti depresím a obsahuje vitamín B12, který je nutný pro správnou činnost nervové soustavy. Kromě vitamínů najdeme v kysaném zelí také mnoho minerálních látek. Kysané zelí podle některých zdrojů chrání před vznikem rakoviny jater, plic, tlustého střeva i prsu a posiluje imunitu a odolnost organismu vůči infekcím. Podporuje vylučování toxických látek z těla. Již 200 gramů kysaného zelí pokryje denní potřebu vitamínu C.

Musíme si však říci, že sterilované kysané zelí má oproti čerstvému kysanému zelí obsah vitamínů velmi nízký, proto je nejlepší mít kysané zelí vždy čerstvé, nesterilované. Není tedy nad tradiční domácí výrobu, která se dědí z pokolení na pokolení a v mnoha českých a moravských rodinách, zvláště na venkově, stále pokračuje. Kysané zelí není jen zdravá, ale také chutná příloha k mnoha pokrmům či do salátů, podobné účinky má podle některých zdrojů také další tzv. mléčně kvašená zelenina.

Kromě kysaného zelí je vitamín C přirozeně v našich zeměpisných podmínkách přítomný v bramborách, křenu, v malém množstvím pak v brokolici a květáku. Nalezneme jej také v sušeném šípku či rakytníku a v šípkových či rakytníkových šťávách, pomazánkách, džemech a dalších produktech. Citrusové plody jsou v našich zeměpisných šířkách v podstatě nepřirozené a jejich konzumaci značně nedoporučuje například makrobiotika, podle níž citrusy tělo ochlazují a neměly by se konzumovat. Ač se tím řídit rozhodně nemusíme a bez mandarinek si například zimu již snad ani nedovedeme představit, není zbytečné se zamyslet nad tím, kde získávali vitamín C přirozeně naši předkové a ocenit léčivou sílu kysaného zelí. Budeme-li si jej chtít sami vyrobit, příprava je jednoduchá a návod nalezneme na mnoha místech na internetu a v časopisech. Správná doba přípravy kysaného zelí se nám pomalu blíží, protože za chvíli bude podzim, a to je období, kdy se čerstvé zelí krouhá. Pokud budeme mít chuť a čas, tak i my si můžeme udělat pár sklenic s kysaným zelím a vyrobit si zdroj vitamínu C, který jistě oceníme.